Růžové sklíčko
Růžové sklíčko
Dívám se na Svět růžovým sklíčkem
naděje v akordu s přítomností.
Až dneska usnu, sen nakreslí za víčkem
nádherný obraz budoucnosti.
Jsi její součástí, miluj mne a nic se neboj,
Než usneš, zhasnu svoji minulost,
pak společně oddáme se snění,
co staví ze hvězd k nebi most.
Komentáře (5)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
no může být obojí, je fakt, že jsem nad tím chvilku dumala, ale asi právě proto mě to zaujalo ... ikdyž to Než tam bude asi lepší
31.10.2006 15:36:00 | Sandra_T
Hoch! Díky Sandro za upozornění... logicky tam patří - "než usneš, zhasnu svoji minulost" - nebo?
31.10.2006 15:07:00 | Hannazka
hih, kaleidoskop mám doma ještě skovaný a nedávno při úklidu mi přišel pod ruku - vydržela jsem se do něj dívat snad půl hodiny ... každý má v sobě ukryté růžové sklíčko a čas od času se přes něj dívá, aby se svět zdál dokonalý ... Ta básnička je vážně krásná, moc se mi líbí "Až usneš, zhasnu svoji minulost"
31.10.2006 14:33:00 | Sandra_T
K básničce přidávám Ti přesýpací dalekohled... nějak jsi mi ho připomněla - znáš ho z dětství? Koukáš do něj, a jak s ním točíš v dlani, barevné kamínky se přesýpají v nové a nové obrazce... fantazie pomáhá žít a přežít...
31.10.2006 13:03:00 | Levandule
