Potkal jsem Královnu zimy.
Smála se
a srdce mé drásala spáry svými.
Rty své tiskla na mé
a duši mou krájela jazykem břitvu připomínajícím.
Milovala mne
a tělo mé mrzlo každým dotykem ňader jejích.
Triumfem svým
zmařila život můj.
Já
-socha z ledu vyříznuta
bdím nyní mrtvolným zrakem svým
nad zvráceností její...
to je jako poučka z učebnice občanky:tvá svoboda končí tam,kde začíná svoboda toho druhého...na horách je krásně:-)já ve čtvrtek večer odjíždím na samotu u lesa...taky svoboda...
13.11.2006 17:41:00 | Janis Joplin
hrozně zvláštně rozfázované, tak ledabyle...moc dobře se mi četla, stylem jsi mi padl do noty! A dík za ten puntík!:))
13.11.2006 10:24:00 | Trdlo