Pláč duše
Pláč duše
černé čmouhy na tváři ukrývám
tvému útěku stěží rozumím
zachovat se podle tvého neumím
Copánky z něhy mi rozplétáš
do svých lží se jen zaplétáš
čaj hořkého poznání upíjím
prý že tě láskou svou zabíjím
Svět se mi nelíbí v černé záři
jsem jako kapka v kalamáři
nemám chuť poslouchat anděli
stejně mi zabili mou naději
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tiskmaninko nespílej andělům, dávají naději i když není vidět a nezlob bo si připnu křídla a přiletím tiěm všem smutkům naplácat:)
11.11.2006 08:47:00 | Jats
Ach ta láska, co se zase děje? :-(
08.11.2006 14:28:00 | ona
Mamino, tahle mi radost nedělá... to kvůli Tobě, víš? Sakra! Chci, abys byla šťastná... tyhle milióny otazníků a pocitů znám... čtyři roky nejistoty, uf, jsou za mnou...
drž se! :-)
08.11.2006 09:35:00 | Levandule
Mamčo mamčo kdepak si?
08.11.2006 07:40:00 | Marcella
Vezmi všechny pestré barvy,
zkus ho svou touhou vybarvit...
vodu se sluncem zkus spojit,
jemnou duhu tak vytvořit...
;o))
07.11.2006 09:32:00 | Cecilka
K prvnímu řádku - neumím si představit počet slz, které by bylo potřeba k umytí tohodle světa. Moc velký závazek, maminko, umej ho úsměvy, sice tě bude strašně bolet pusinka, ale je to o něco lepší.
07.11.2006 08:51:00 | smudlinek