Sychravý čas

Sychravý čas

Anotace: venku první sněhové vločky zvolna tají, možná, že brány času se někdy samy otvírají…kdo ví :o)

Sychravý čas,
jenom křik dravců ozývá se pod olověnou oblohou.
Kamenné zdi, v létě tak chladivé, vyprávějí…
byť bez úst pronášet slova vlastně nemohou….

o tom, jak chodbami znělo šatů z brokátu šustění

v pohárech jak svit pochodní kouzlil ve vínu jiskření

o krbu, ve kterém divoce oheň plál

o pohledech z očí do očí

o citu, co zároveň mrazil i hřál

uprostřed noci o něžném pohlazení

o kožešinách u ohně rozprostřených

o tónech zpívaných jen zašeptáním

co slyšet jsou při citů čarování…

Sychravý čas,
jenom křik dravců ozývá se pod olověnou oblohou.
Kamenné zdi stále vyprávějí…
a vím, že ony mi lhát nemohou….
Autor Mourek, 07.11.2006
Přečteno 423x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (14)
ikonkaKomentujících (13)
ikonkaDoporučit (2x)

Komentáře

Zdálo se mi chvilku, že jsem to prožila.

06.06.2007 22:04:00 | Liv

Bulísek se vymazal :-(

31.01.2007 15:55:00 | no

Hezká atmosféra básně...

05.01.2007 16:20:00 | patiens

Ta básenka od Hančí... Klub nanečisto... vznikla v její slunečné kuchyňce... při pohledu na hrníček s kaprem, na jehož jedné straně byl nápis Rybníkáři a na druhé Klub nanečisto... ten její je zabarven do zelena, ten tvůj do modrava... :o)
A kolem se vznášelo spousta pocitů...

28.12.2006 13:36:00 | Cecilka

Moc krásné, hezky se ty tvoje básně čtou. Jen tak dál.

16.12.2006 15:26:00 | prostě já

Tady se dobře četlo ...

23.11.2006 16:38:00 | Marcella

brány času jsi touhle básní otevřel
stalo se, že můj čas na chvíli oněměl
rozjímání minulosti zvláštní pokoj přináší
pochodně kdys zapálené ani věky nezháší

tiše stojím, v krbu plamen rozdmýchám
do poháru vína svou lásku opět přimíchám
z rukou až můj milovaný svůj pohár bude brát
tajemství mé lásky navždy bude znát...

12.11.2006 19:13:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd

kamenné zdi stále vyprávějí.. úžasná matafora na závěr úžasného rozjímání

09.11.2006 11:23:00 | Buližník

Jo, Mourečku, taky toho, koukám, pamatuješ... asi jako já :-D

08.11.2006 09:32:00 | Levandule

...kožešinka prostřená..
...dáma na hradě..
...před králem ukrytá..
...chvilku lásky prožívá..

..hmmm..

:-)))

07.11.2006 21:01:00 | isisleo

Sté pírko stého dravce chytíš do dlaní těsně před dopadem na zem,
stý podzim je tu rázem...a hvězdy jsou stále tytéž.
Nádherná!!

07.11.2006 18:04:00 | Navire

Dýchla na mne. Ta doba, chvíle, atmosféra... Tady se mi líbí :-)

07.11.2006 16:24:00 | G.P.

sedával jsem u toho ohně
kožešin byla plná zem
přemýšlím teď usilovně
nad vzdáleným tím obrazem
zda kámen je zeď která chladí
či sluj skrytá do kapradí
a bez šustění brokátem
což mi, pravda, trochu vadí
při tom citů čarování
že tak zcela neurčitě
o tom kámen vypráví
při všech změnách doufám skrytě
když citů dost není k mání
aspoň čas zůstal sychravý
:o) J.C.s

07.11.2006 09:44:00 | j.c.

Mám někde pod kůží
vepsaný dotek toho času...
a nebo ještě hlouběji...
možná ho opatruji stejně
jak nejvzácnější poklad na zemi...

:o)

07.11.2006 09:14:00 | Cecilka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí