Můj zbytek

Sníval jsem a stále snívám
o obraze snílka chvíle.
Já, Ty, My-to v mysli vzlíná,
kypících mas, co zní mile.

Šeří se, ach tmí se mžikem,
zatáhla se jasná doba
místem prázdným, hluchým tichem-
v oči, v srdce, v duši bodá.

Zbytek v číši sladce čiší,
skýtá možnost úniku.
Pohled vyšší, skvrna v říši

strachem kvílí, úlek vzlyká:
Blíží se zas zániku
moje milá, víla tichá