Tvá bolest
tisíckrát může si přát
Srdce už nebude jí hřát
Domovem byla cizí duše
Hladina bolesti plná nůše
Smutné ponurné nebe
dost ostrova .. zebe
Má slova
můžou plakat
Co potkám - je tajemnou šifrou
purpurou holubů
Ale já čekám
snad obřadný oheň - ten ohnutý cíp
nutí mě přemýšlt, takové básně mám ráda, trošinku nejasné, trošinku napovídající..
15.11.2006 22:02:00 | uživatel smazán
...nádhera...
...já tě taky obdivuji, nejen šmudla...
( pořád musí bejt někde první ):/ .... :))
15.11.2006 13:03:00 | Mácha
Také jsem si všimla jako Šmudlínek známých jednoduchých rýmů, ALE
tahle báseň, Marcelko, mě zase naprosto dostala, je fakt originální, super, hmmm, mňam :-)
15.11.2006 12:59:00 | Levandule
Jo, šmudlo i tebe :)))
15.11.2006 12:52:00 | uživatel smazán
...vždycky se někde nějaký ostrov objeví...
...a nemusí být pevně spojen se zemí...
...vždycky je někde místo, kde bolest taje...
...a kde si můžeš vychutnat mnohé doteky ráje...
nevěříš? :o))
15.11.2006 12:34:00 | Cecilka
nebe - zebe
mám ráda - tebe !! :)
15.11.2006 12:32:00 | uživatel smazán
Nejsem tvým kritikem, jsem tvým obdivovatelem, ale trochu mě dere - nebe - zebe. V té originální temné bolesti mi to dává facku.
Ale je to silné, bez debat.
15.11.2006 12:20:00 | smudlinek