Anotace: ...sedím tu a snažím se vyplodit seminárku na filosofickou antropologii...ale
Neschopnost odolat
všichni máme...
znovu a znovu
těžko odoláme...
opakujeme situaci prvních lidí
snad je to to,co nás řídí...
jednáme nedokonale
však z lásky...
je to únik postrádající směr
je to bouře a pád
uvíznutí jisker....
naše zloba, jež se tu hýbe
je to naše potřeba spásy...
... touha po ní
co jen říct, příliv mojí duše je na odlivu, snad až přehoupne se minuta po půlnoci, ožije zase v našich srdcích touha porvat se o trochu toho štěstí a naděje
19.11.2006 23:48:00 | Jats
bez hříchu? nikdo není
hřích z lásky, hřích z nenávisti
hřích pro cizí ponížení
hřích co skrytou vinu jistí...
kdo zaslouží odpuštění?
J.C.s
15.11.2006 20:58:00 | j.c.
Názorově nevím, jestli mám souhlasit, jsem spíš naturalista, ale o to nejde.
Celkem povedené verše.
15.11.2006 13:30:00 | CorrimsonTom
"naše zloba, jež se tu hýbe
je to naše potřeba spásy...
... touha po ní"
a naše láska, je, co po nás zbude,
když pročešem její vlasy...
... touha po ní
:-)
15.11.2006 12:53:00 | Levandule
jsme neseni smyslem, který nelze vymyslet, láska je nádherná plnost okamžiku. Člověk musí odolat, aby ji poznal...
15.11.2006 12:51:00 | mamina
No a co když hříchem zapření je lásky?
Právě odolání? Co na to tvoje já?
Co když největší hřích ubití je lásky
někde v sobě? Těžko definovat... ;o)
15.11.2006 12:42:00 | Cecilka