Anotace: ...sedím tu a snažím se vyplodit seminárku na filosofickou antropologii...ale
Neschopnost odolat
všichni máme...
znovu a znovu
těžko odoláme...
opakujeme situaci prvních lidí
snad je to to,co nás řídí...
jednáme nedokonale
však z lásky...
je to únik postrádající směr
je to bouře a pád
uvíznutí jisker....
naše zloba, jež se tu hýbe
je to naše potřeba spásy...
... touha po ní
19.11.2006 23:48:00 Jats
co jen říct, příliv mojí duše je na odlivu, snad až přehoupne se minuta po půlnoci, ožije zase v našich srdcích touha porvat se o trochu toho štěstí a naděje
15.11.2006 20:58:00 j.c.
bez hříchu? nikdo není
hřích z lásky, hřích z nenávisti
hřích pro cizí ponížení
hřích co skrytou vinu jistí...
kdo zaslouží odpuštění?
J.C.s
15.11.2006 13:30:00 CorrimsonTom
Názorově nevím, jestli mám souhlasit, jsem spíš naturalista, ale o to nejde.
Celkem povedené verše.
15.11.2006 12:53:00 Levandule
"naše zloba, jež se tu hýbe
je to naše potřeba spásy...
... touha po ní"
a naše láska, je, co po nás zbude,
když pročešem její vlasy...
... touha po ní
:-)
15.11.2006 12:51:00 mamina
jsme neseni smyslem, který nelze vymyslet, láska je nádherná plnost okamžiku. Člověk musí odolat, aby ji poznal...
15.11.2006 12:42:00 Cecilka
No a co když hříchem zapření je lásky?
Právě odolání? Co na to tvoje já?
Co když největší hřích ubití je lásky
někde v sobě? Těžko definovat... ;o)