Anotace: ... NO COMENT!...
Pořezaná trávou a papírem
s vědomím
že jsem právě
potratila naše dítě
otvírám žábry
na prudkém slunci
Písek mi skřípe mezi zuby
a není už slz
jsou jen vyschlé oči
které nelze přikrýt víčky
kůže mi šustí na dlaních
Za olámanými nehty
mám omítku
z tvé ložnice
odkud jsi mne
dnes v noci vyhodil
bez rozloučení…
15.11.2006 20:58:00 Hannazka
A nepřileze kvůli košili, košile nenosí a i kdyby, stará se o něj maminka... jestli bude, nebo je nějaké příště, pak opravdu jen a jen kvůli lásce... existuje vůbec něco takového? A jak to vypadá?
15.11.2006 20:54:00 Hannazka
... je to pocit, nejsou to fakta... pocit po rozchodu, který jsem v podstatě vyvolala já sama...
15.11.2006 20:36:00 j.c.
..až ušpiní poslední košili
tak přileze,
věř zkušenému chlapovi...
:o) J.C.s