Anotace: ... není to potůček, není to řeka ... .... on ví co láska mu teď říká ...
Hluchý jako tetřev, když toká
jen tak trochu tok, tok, tok
tančí vášnivě jako poprvé
mezi keříčky vřesů potok
Vtéká dolů k vrboví
přes skály a kamení
Neznámé kouty nalézá
a v nich slunce
oblázkům cestou posbíraných
hřeje hlavu
Postůj, podívej se zpět,
co je to za vzpomínky
na budoucnost
Plynoucí život v nás
... za chvilku prchnu ... tak se měj ... drahoušku ... půjde-li to, brkni ... pa ...
09.02.2007 12:56:00 | JardaCH
... pramen, .. potůček, .. bystřina, ... řeka
pak klidný tok v deltě a pozvolné spočinutí v náruči moře ...
... a nekonečné snění ...
27.11.2006 19:09:00 | HarryHH
je to ponuré a tajemné jako hrad v Karpatech. čtu si tvé komentáře dámo, tvé básně a začínáš mě zajímat. Budeš asi kvítko z čertovy zahrádky co?
21.11.2006 21:45:00 | aprikot
...tetřev... když je zamilovaný...vážně...nevidí na žádné strany...
:-))
21.11.2006 20:18:00 | isisleo
...jako bych ho viděla,
plynoucího poutníka,
který tolik objevuje,
rozdává, obohacuje...
:o)
21.11.2006 13:11:00 | Cecilka
Na těch vlnkách plout a nechat se jimi pohltit. A pomalu klesnout na dno. Pomalu to proto, aby se vytrácející život směl ohlédnout. A poslouchat z dálky příchod anděla a v kapse schovanou fotku černobílé krásy.
21.11.2006 12:31:00 | černočerný
Ty být moudrá! Já ti ulovit ovcu a darovat k tvým noha.
To bohyním slov se dělat.(jo a neříkej mi, že přeháním, nejsem na to zvědavej, muc!)
21.11.2006 12:27:00 | smudlinek
Jenom si tam, Marcelko, oprav "oblázky" a pak už to bude úplně... úplně... úplně.
Roboti říkají MUI. Oni moc česky neumí.
21.11.2006 11:30:00 | JardaCH
Z malého potůčku se stane řeka
ve vlnách, v nás i nad námi
jenomže netuší, co jí čeká,
že z vlnky se stane tsunami...
21.11.2006 11:29:00 | G.P.