Přišel jsi, ona neslyšela
pak jen odcházet tě viděla.
Chtěli ti opravdu hodně říct,
že nikoho nepotřebovala víc.
Již vzpomíná jen na ty chvíle,
kdy přirovnával jsi ji k víle.
Kdy šeptal jsi jí miluji tě,
já lásko prosím strašně chci tě.
Byla to slova a nic víc
zbyl jí už jenom pro pláč líc.
A oči žalem zkroušené,
žíly žiletkou zničené.
...
Ptala se sama sebe proč,...???
(však odpověď už neslyšela)