Návštěvnost
Zůstaň
Zůstaň
to bylo, vzal to čas,
jediné, co po nás zbylo
je ten hrnek, v něm prach,
usínáme znovu,ale každý sám,
nevěříme tomu,slova jsou nám těžká,
nemluvíme, nepíšeme,
jeden pro druhého nejsme ničím,
snad jen vzpomínkou,
pouhou myšlenkou,
ale kam se poděla hmota,podstata bytí,
spadalo podzimní listí,
první sníh,
tam nechali jsme stopy naše a od saní,
které už asi,nikdy se nezkříží,
teď sedím doma sám,moje ruce svírají
tvůj zapomenutý talisman,
vyřezané santalové dřevo,
srdce
jako symbol něčeho,
co nebylo nám cizí.
Říkám si, jaké by to bylo,
kdybych tenkrát napřáhl ruku
a řekl:,,Zůstaň.´´
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskDíky, budu se snažit a čerpat ze zkušeností. Jo rytmika, nebaví mě si hrát s rytmikou, mohl bych psát klasické rými, ale pak bych se u toho nudil, no zkusim něco a uvidíme.
28.11.2006 11:52:00 | Souný
Nejsem naštvanej, už jsme se rozcházeli dýl, neukápla ani slza, ona už má jinýho, když jsme byli spolu, tak už s nim kamarádila, zklamal jsem se, hodně mě to změnilo a doufam, že k lepšímu.
28.11.2006 10:08:00 | Souný
Ano, ztratil, ale už je to za mnou a beru to trochu s nadhledem...
28.11.2006 09:25:00 | Souný
Tie ruky okolo jednej šálky - hmm- pekné
26.11.2006 19:51:00 | vierka1
Pěkné vyjmenování toho, co bylo...působí to maličko sekaně, jakoby každý řádek byl sám o sobě, ale možná se mi to jen zdá. Každopádně velká pochvala za ten hrníček a konec, to se moc povedlo.
26.11.2006 19:27:00 | Julie Park Rock
Moc beautifull
26.11.2006 19:12:00 |