Jsi mi tolik,
Tolik blízká
Blízká jako moře
Co svými vlnami
Již staletí omývá
Skaliska na březích
A ty svými nárazy
Je do hladkých tvarů
Vymodelovaly
Tak i já pod vlivem
Tvé přítomnosti
Tak nějak své
Vnitřní hrany zaobluji
Děkuji za koment.. tvoje básničky jsou taky pěkné,t ak volně a svěže napsané..
28.11.2006 17:30:00 | o ...(borůvka)
Jako bych už ji četla...
někdy... potopená v čase...
mám chuť se dotknout...
Skály? Lásky?
Hran?
Možná, že ostrost jejich
není taková, jaká zdá se...
vždyť člověk je už věky
citem omýván...
:o)
28.11.2006 10:04:00 | Cecilka