už je to rok

Miluji
a hrozně sem rád.
Srdce ti celé daruji,
budu o Tebe dbát.
Nechci Tě nikdy ztratit,
chci naplno s tebou život prožívat.
Dny kdy jsem s tebou chci prodloužit,ne zkrátit.
Lásko,teprve s Tebou si začínám život užívat.
To říkal jsem si před rokem,
teď vidím co jsem za vola.
V mé lásce sem plaval jak v moři hlubokém,
já čekal až mi jedna osoba zavolá.
Že se ani nestydíš,
lež do očí mi říct.
Já myslel jak se těšíš,až mne uvidíš,
nevěděl jsem,že jen já mám rád víc.
Kdy se nad sebou zamyslíš?
Proč začalo nám téct do nohavic?
Když jsem na místě schůzky čekal,
nepřišla jsi sama.
A já už se lekal,
byl s tebou nějakej chlápek,ne dáma.
Řekla jsi:,,To je Pavel,
Půjde s náma.“
Nedal sem nic znát,ale v slzách jsem se válel,
proč držíš ho za ruku?jsi snad jeho máma?
Vzpomínám,
chtěla jsi něco povědět.
Prý:,,Tome stále tě v srdci mám,
ale musíš se něco dovědět.“
Pavel je můj nový přítel,
nečekal jsem takovou zradu.
Já jen hloupě civěl,
píchla si do mne kudlu ze zadu.
Co na to říct,
snad jen hodně štěstí.
Ale teď začal se i on do toho plíct,
držel jsem se ať nedám mu pěstí.
Prý:,,Díky že jsi se mi o ní postaral.“
Můžu ti říct že od té doby,
jsem ve mně cit k tobě postrádal.