Anotace: Pro M... On ví... a doufám, že to pochopí...
Jsem černá růže,
žiji v davu a přec jsem sama,
každý sáhnout na mě nemůže,
známa a přec nepoznána.
Někdy jsem horká, někdy až ledová,
snad láká motýly můj lesk?
Snad můj smích?
Jediné co vždy zbyde je stesk.
A já nerada sama byla bych.
Jeden motýl srdce z toho má zklamané,
snaží se, jeho křídla jsou rychlá,
jeho pohledy oddané,
ale já vůči němů zůstanu city ztichlá...
Ať je mi to líto sebevíc...
18.03.2007 14:36:00 Santinan Black
Časem vždy vše přejde ale někdy to trvá až moc dlouho, ale báseňka je krásná opravdu ano
04.12.2006 15:08:00 Miro Sparkus
Jeden motýl srdce z toho má zklamané,
snaží se, jeho křídla jsou rychlá,
jeho pohledy oddané,
ale já vůči němů zůstanu city ztichlá...
Z toho mi jde mráz po zádech a zalévá mě smutek .. je to moc hezky napsané .. =´(
03.12.2006 19:38:00 Miro Sparkus
Pochopit to .. těžce, ale dá se .. Smířit se s tím .. co myslíš .. ?? ..