Pohádková

Dovol mi projít se krajinou,
dovol mi projít se v tobě.
Půjdu uhrabanou pěšinou
a cestou přivoním k tobě.

Možná na chvilku se zastavím
abych viděl kousek z tvojí krásy,
možná proto co já vím,
vím, ty totiž nádherná jsi.

Vlasy co voní bylinkami,
tvé rty s příchutí medu
a koláčky s rozinkami.
Snad i dál to svedu.

Jak rytíř prosekat si cestu růží
a moci vstoupit dál,
vstoupit do řeky rozkoší,
vždyť něco bych vzal a něco dal.