Slepá Láska

Anotace: Proč si člověk uvědomí některé věci až po tom co všechno ztratí?...

On:
„Nechci aby sis brala černý šat,
A řekl mi že mi jdeš lásku ze srdce brát,
Chci aby sis vzala bílí šat,
A řekl jdu ti lásku dát.“

Ona:
„Jenže já nemůžu ti do očí lhát,
Nemůžu říkat Miluji tě,
My neměli se raději znát,
Teď asi zraním tě.“

On:
„Nechci slyšet to co chceš říct,
Nechci zabít lásku k Tobě,
Já chci prostě víc,
Udělej to pro mě.“

Ona:
„Pochop to nejde,
Nejde přikázat srdci Miluj!
Věř ono tě to přejde,
Někomu jinému lásku daruj.“

On:
„Nechci tě ztratit,
Teď jsem boháč,
Mohl bych láskou platit,
Ale ať mě vezme raději roháč,
Protože vše co mám je mi k ničemu,
Bez tebe nemám nic,
Teď jdu zemřít,věř tomu,
Už nic nemůže bolet víc.“

Ona:
„Neumírej pro lásku ke mě,
Já mám tě přec ráda trochu,
Zamiluješ se ještě do jiné,
Věř mi hochu.“

On:
„Ne!Nejde bez Tebe dále být,
Já chtěl bych tě pro sebe mít,
Ale bez Tebe dále žít?
To raději zemřít...“

Muž probodl své srdce a zemřel...
...v tom žena uvědomila si...

Ona:
„Ne já nechtěla aby zabil ses,
Já byla jsem slepá,
Já milovala tě přec,
Byla jsem tak hloupá,
Vím jak cítil jses,
Nejde tu být bez Tebe,
Proč neuvědomila jsem si to dřív?
Jdu raději za Tebou do nebe,
Bože odpusť mi můj hřích...“