Pomalu se měním...
Pomalu se měním...
Anotace: zapomenout není lehké
Pomalu se trhá
satén na mém loži,
jako papír s básní,
co jsi pro mne složil.
Pomalu se snáší
prach na bílé listy.
Nevím, proč žloutnou.
Nebo snad to víš ty?
Pomalu si zpívám
píseň zádumčivou,
na čtvrtku si kreslím
náladu mou snivou.
Pomalu se stmívá,
smutky moje hynou
a já jsem si jistá:
zítra budu jinou!
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
No - víš, je to jedno z mých prvních dílek a sem jsem ho dala ze zvědavosti, jak bude ohodnoceno. :o)
24.12.2006 19:44:00 | Hana Trnková
moc se mi líbila ta nálada:) hraní si s obrazy...
jediné, co mi tam prostě nesedlo (to je můj bohužel stálý názor), jsou příliš krátké verše... Když si to člověk přečte nahlas, zní to sekaně, roztrhaně.. jako by ty verše k sobě nepatřily :)
jinak moc pěkné :)
14.12.2006 23:20:00 | Boscai
