Nemůžu tě mít

Po nocích brečím,
myslím na tebe.
Všechno teď ničím,
koukám se na sebe.

Ubrečená, utrápená,
tvář se v zrcadle održí.
Nahoře na nebi je hvězda,
která pro nás září.

Vidím jí jen já,
ty máš jiné štěstí.
Já jím nejsem,
od osudu jsem dostala zas pěstí.

Radši tě budu mít za kamaráda,
než tě ztratit úplně.
I za to málo, co mám jsem ráda.
Nebrečím teď, vůbec ne.

Psal jsi mi,že jsem tvoje zlatíčko,
pusinka, beruška i sluníčko.
Myslela jsem, že mluvíš vážně,
teď mi srdce buší strašně.

To,že tě mám moc ráda víš,
jak ale moc to nejspíš netušíš.
Myslela jsem,že bychom mohli být pár,
ty máš jinou, já musím jít dál.