Vzpomínky
Vzpomínky
Jsou v životě našem chvíle
trvají předlouhé časové míle
chvíle, co chceš si zachovat
pro pocit plnosti si v sebe dát
Jsou jako jiskra v černé duši
ukryté dobře aniž kdo tuší
že živí oheň, který plápolá
rovnováhy v těle se dovolá
Jsou jako déšť, sníh, voda zázračná
studánka touhy průzračná
jako mlha, jenž se kupí v mracích
semínko v zemi toužící po zázracích
To všechno jsou a mnohem víc
nuzným je ten, kdo nemá nic
vítr jsou, prohánějící se rákosím
vzpomínky své si ráda obnosím
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Báseň má sice známé,ale stále dobře se čtoucí téma.Zahřála,jako hřejí ty vzpomínky.
Ohledně rýmů-změnila bych to :uschovat-zachovat.Přijde mi to stejné hned po sobě.Ale možná se mýlím.Jinak hezké.
18.12.2006 16:51:00 | s.e.n
Promiň, ale nějak se do té tvojí básničky nemůžu ponořit. Překážejí mi v tom rýmy, většinou gramatické, které obvzláště v tom sdruženém verši příliš bijí do očí. A je to! Je mi líp? Není, ale napsat jsem to musel. Tak se nezlob!
18.12.2006 11:00:00 | JardaCH
Moc hezký. Taky rád vzpomínám.
...Vzpomínky co hřejou,
vzpomínky co bolí.
Jsou prostě naše,
ať už na cokoli...
18.12.2006 09:30:00 | Mácha
Vzpomínky jsou opravdové bohatství, které nám nikdo nevezme... Báseň je moc hezká.
18.12.2006 09:16:00 | Lucie Plocová
