Padlý anděl

Tiché kroky rozléhají se

opuštěnou ulicí,

mrtvé listy na zemi

ve větru tančí si.

 

Po tváři ji stékají

žalem horké slzy,

přání nemá jiného,

než ať vrátí se brzy.

 

Kde je? Proč odešel?

Jak bolela jeho slova!

Vše co zbylo je beznaděj,

a srdce puká znova...

 

Zvony bijí půlnoc,

vzpomínky jak démoni se rojí,

na štěstí, na vřelé polibky,

teď myslet na něj se bojí.

 

Kráčí tichou ulicí,

zlomena a ztracena,

srdce pro něj krvácí

smutkem je zdrcena.

 

Chlad jímá její duši

a mlhy není konce,

všeho by se vzdala

ne lásku, už nikdy více...