Sněhobílá něha,
duše ojíněná,
touží po zahřátí...
Chladem oblékaná
cítila se sama,
teď ji držím v dlaních...
V jedné krátké chvíli
rty ji políbily,
vnímám její chvění...
Zvolna taje jíní,
pod mým dechem sílí.
Kouzlo? Tím to není...
Ahoj Cecilko. Tak jsem si Tě našel. Doufám, že to nezní moc troufale... Procházel jsem se Tvým světem, poezie. Možná i Tvým životem. - Žasnu. Nad všemi Tvými verši, příběhy. I životem. Pokuď mě náleží hodnotit - jsi opravdový básník. A dál už mi nic nenáleží, jen chci dodat. Jsi krásný člověk, - až mi běhá mráz po zádech... M.
09.02.2007 13:33:00 | Gregy
Cecilko, nestíhám číst básničky. A velmi mě to mrzí, ty Tvoje jsou hotové poklady.
17.01.2007 17:46:00 | mamina
Hezky něžná....jsem v práci a tak si trochu pohraji s Tvými slovy, aby to lépe utíkalo:
Duše ojíněná
Chladem oblékaná
-cítila se sama
Teď ji držím v dlaních
vnímám její chvění
- touží po zahřátí
V jedné krátké chvíli
rty jí políbily
pod mým dechem sílí
Sněhobílá něha
zvolna taje jíní...
Kouzlo ?
Tím to není...
31.12.2006 14:54:00 | skaj
pokryla louku svojí touhou
zlíbala větve spících stromů
pak tiše slzela - když vzal jsem ji do dlaní
nechtěla se mnou jíti domů...
30.12.2006 17:05:00 | Buližník
Ojíněná třpytkami mých vzpomínek... cítíš?
V dálce... a přece má slova vždycky slyšíš... ;-)
Měj se hedvábně bíle, naše sametová :-)
30.12.2006 16:54:00 | Levandule
Cecilko, já už se ,,měnit" nebudu... proč jsem změnila nick někdy písnu raději mailem...děkuji za přání, ještě se ozvu :-) Marcela
29.12.2006 10:52:00 | no
Básnička dodala zlatý punc té sněhobílé nádheře co se přes noc vykouzlila.Je něžná,potěší duši.
Moc děkuji za nádherný dárek-kalendář.Je to krásné dílko-povedlo se ti.A také děkuji za tvé hřejivé komentáře.Jsou hezčí než samo dílo.
Do Nového roku Ti přeji co nejvíce pevné zdraví a hodně štěstí,které si za svou lásku k lidem stoprocentně zasloužíš a stálé básnické vlohy kouzelnické.
29.12.2006 10:46:00 | s.e.n
Mám ráda tenhle čas
a mám ráda Tvoje verše.
Cecilko přeji Ti do dalšího roku mnoho kouzelných svítání, čarovných nocí a zázračných dní...a ať se stále jen usmíváš!
28.12.2006 23:35:00 | Navire
Byla jsem v práci a dívala se z okna na ojíněnou katalpu...ten strom mě přitahuje tím, jak se v určitých chvílích mění...dnes byl nádherný...ale to je vlastně vždycky...jen takový křehký dnes
byl...křišťálový...vzpomněla jsem si na něj při čtení tvé básničky...dík :-)
28.12.2006 21:07:00 | no
..není nad to, vyjíždět ráno autem z garáže...a sledovat jinovatku z okna..... :-)
28.12.2006 18:02:00 | Aniba
Možná se na svět stačí někdy podívat jen "jinýma", třeba i trochu ojíněnýma, očima :o)
Většina z nás ráno
na autech okna škrabala
(při tom jak špaček nadávala)
Cecilka nejen dlaněmi
prokřehlou duši zahřívala
(při tom se mile usmívala)
hezké verše poskládala...
28.12.2006 13:21:00 | Mourek
Ráno jsem z té jinovatky moc nadšený nebyl, ale když se na ni podívám tvýma očima, vypadá hned jinak:-)
28.12.2006 10:39:00 | Raymond
Kadaň? Jeden kamarád kdysi říkal, že přivezl krajtu z Kodaně. Nakonec z toho vylezla krajka z Kadaně.
28.12.2006 10:38:00 | JardaCH
... aha, tak teď jsem pochopil Tvůj komentář... někdy stačí málo... i když málo?... někdy i málo může být vším...
28.12.2006 09:42:00 | JardaCH
... Ahoj Cecilko Tvá báseň mi připomněla dnešní mrazivé ráno na chalupě, škrabala jsem skla u auta a málem jsem vypustila duši ...
... Přeji Ti šťastný nový rok ve zdravíčku a lásce ...
28.12.2006 08:20:00 | Marcella