Procitám a zlobím se,
protože jsem svázán okovy těžkých pout,
volám vzkaz do večerního ticha kajícně
a vzteky ani prstem nechci hnout…
Procitám a zlobím se,
protože jsem kaňka na papíře z lidských rouch,
volám vzkaz do večerního ticha kajícně,
tu svou bárku až do oceánu nechám plout…
Usínám a budím se,
v novém dni se slastná jako horský proud,
volám vzkaz do večerního ticha kajícně,
jsi mou vůní a láskou statečnou …
To víš že je, jsem taky ovlivněný starší poezií a nechci na tom nic měnit, díky za komentář, hezký den...
29.12.2006 14:40:00 | Chore
je z toho cítit takový starší styl poezie, trocha retra nikdy neškodí
29.12.2006 14:25:00 | Pavel Kotrba