Něžný pohled v záři měsíce
Dívej se mi prosím zase do očí
Protože ten pohled…
Ničí ledových střepů v mém srdci tisíce
Střepy samoty a střepy bolesti
Mnoho ran které krvácí
A mnoho rán které nic dobrého nevěští
Pohlazení po tváři
Dotýkej se mně prosím ještě
Protože ten dotek …
Plameny v mých očích rozhoří
Plameny jenž neměly čím planout
Po tom co zůstaly jen vzpomínky
A z ohně vášně jen malé plamínky
Dotýkám se života
Zůstaň prosím se mnou
Protože víme jaká je samota
Chci tě …
no newim..nekdy kdyz k necemu nekoho prinutis,,tak to pak ma stejne opacnej ucinek,nez si puvodne planoval...
01.05.2007 15:06:00 | Adrianne Nesser