Pod smutným andělíčkem,
na mramoru bílém,
seděl Drákulka zachmuřený
a plandal jazýčkem,
vyschlým kocovinou
nočního mlsu.
Pod smutným andělíčkem,
seděl i Drákulka vysílený
a zoufale se díval
na etiketu blednoucích,
nabeských koňakových hvězdiček.
"Nepůjdu více
večeřet k opilé tanečnici"!,
šeptá si upírek,
nemaje již chutě
na skupinu ORh+.