Ochrnuta
touhou po vanilkové vůni
Tvé náruče
plavu na svých snech
ve sklence vína
V kočičí tlapce
jako vědma čtu
dráhy naší vzájemné lásky
(kapradiny řas schovávají
mé tajné pohledy)
Tolik let všedních dnů
a mezerníků v morseovce
lidských vět
… znovu a znovu
přichází prvotno
křehounké touhy
Sjíždím po tenkém stvolu
dopité sklenky
do Tvých nedočkavých
dlaní…
Jen pověz Levandule, kde bereš inspiraci pro tak nádherné a procítěné sklatby? Vynikající! S tím co od tebe čtu je to na vydání sbírky, opravdu!
06.01.2007 20:47:00 | Dixie Bechert
" …věčné téma lásky a touhy po mém partnerovi…" Tak tohle je trefné ... je to zvláštní, ale máme snad stejné myšlení? Tuhletu větu si říkám často, asi ne úplně takhle přesně, ale vlastně u samou. Dílko je super ...
04.01.2007 16:01:00 | NikitaNikaT.