Návštěvnost
Teploměr lásky
Teploměr lásky
pulsuje
v teploměru průsečíku
všech dobrých lidských vlastností
a božských stop létavic
Rtuť všech stupínků ke hvězdám
z tolerance a pochopení
protéká našimi žilami
jako rudá řeka vášně
čerstvě rozkvetlých máků
Po kapkách ji nechávám
stékat
do sedmera dosud neobjevených
čaker zdvojení těl
v jednu duši
To, co vidíš na mé tváři,
to nejsou slzy,
je to rosa z měkkoučkého tření
Tvých a mých hranic splynutí,
zkapalnění lidského snu
na cestě k nehmotě
Naše láska je naplněna
a míra v teploměru
sotva stačí svou konečností
Jsme tak blízko
ve své vzájemnosti…
Komentáře (15)
Komentujících (14)
Doporučit
TiskPřeji hezký den..při čtení mnoha listů padlo moje oko i do Tvých slov a myslím si,že nejsou nikterak zmatené,ba naopak vědí o čem píší o čem jsou.Jsou plná všeho co jsi do nich schovala.Je příjemné je číst. (nezlob se že Ti tykám,ale prostě to tak na mě dýchlo). :o))
16.01.2007 12:56:00 | Jitucha1
Krásné obrazy, Levandulko! Užívej lásky plnými doušky... :o)) a rozdávej!
08.01.2007 16:12:00 | Hannazka
Co ten komentík u mě??? Ty ses nějak rozparádila Levandule :)))
08.01.2007 09:50:00 | Koprtinka
Vůbec to není klišé, právě naopak. Je to jako melancholická melodie nutící k příjemnému snění. Je to perfektní! Jen tak dál Levandule!
06.01.2007 20:39:00 | Dixie Bechert
je nádherně hřejivá. Děkuji za krásný zážitek.
06.01.2007 19:43:00 | mamina
Je to sice klišé téma, ale napsala jsi to tak, že si to přečtu klidně ještě jednou a rád. Opět ty tvé obrazy.
06.01.2007 16:23:00 | černočerný
Sama láska a trochu fyziky k tomu.Nebo chemie?
To asi umíš jen ty.Líbí se mně to,ale mám obavy ať nezačnu závidět.Zatím jsem takovou vlastnost neměla.Tak snad ne.Spíše jsem přející.
05.01.2007 17:26:00 | s.e.n
Je úžasně cítit,
jak tento teploměr měří úplně jinou hodnotu,
než běžnou tělesnou teplotu.
Ani rozsah někde kolem bodu varu tady zdaleka nestačí..
05.01.2007 15:13:00 | Mourek
Čtu to podruhé a špiním tuto báseň svou přítomností. Nicméně věz, že to není nesouhlas s dokonale popsaným prožitkem splynutí, který neodsuzuji, který považuji za jedinečný. Jen...svou stále stejnou ódu lásky si umím napsat sám. Já chromovaný šokující...mimochodem mám takový pocit, že jsem zde ještě nic nepublikoval o mečích a dvorcích:)
05.01.2007 13:16:00 | Petr Miroslav
Tak to ten teploměr brzy praskne :) Líbí se mi nejen název básně, ale i obsah ... ten můj teploměr už také brzy přestane stačit :o)
05.01.2007 13:10:00 | NikitaNikaT.
Předposlední sloka mě přímo rozcupovala...
05.01.2007 10:30:00 | smudlinek
... taky jsem v ní marně hledal záchytný bod... snad jen "to, co vidíš na mé tváři,
to nejsou slzy" mne trochu vytrhlo z letargie...
05.01.2007 10:05:00 | JardaCH
Plné čistoty, ale stále stejné. Potřeba druhému říkat, že ho máme rádi je potřeba, nicméně nikdy bych si nezapamatoval ani jeden název ze sbírky takovýchto stejných básní.
05.01.2007 09:53:00 | Petr Miroslav
... plná čistoty ...
05.01.2007 09:49:00 | Marcella
Kouzelná a zahřívací... ;o)
05.01.2007 08:42:00 | Cecilka