Noc je již temná,
myšlenka má,
tiše se zeptá,
co v studánkách tvých,
tajemně perleťových,
snad mrazem vyčištěných,
oblaka temná,
snad slunce oblaka trhá,
a pak nalezne čas,
kdy s krásou vší zas,
barevných lagun a moří,
naleznou radost tvé oči..
Pohled ten tvůj,
prozradí nám,
že snad srdce mám.
Je pěkná, ale nepříliš dokonalá...možná jsem si ji přečetla moc rychle, že jsem nepřemýšlela, ale asi bych na ni brzo zapomněla...
05.01.2007 17:17:00 | Nerien