Já s osudem jsem si pohrála
a zakázanou lásku poznala.
Byla jsem štěstím opilá
a za ruku se vodila.
Dala jsem do ní celou svou duši i tělo
co láskou krásnou zahořelo.
Mohla jsem šeptat a poslouchat
..mám tě moc ráda...mám tě rád.
Teď však s tou láskou jsme každý sám
...já tady a ty tam.
Zbyly jen vzpomínky a beznaděj
marně si říkám ...tak se směj.
Touhy a vášně uzamčené
oči do ruda ubrečené
vzpomínky ve spánku objímám
sama se probouzím a sama usínám.
Polštář častěji než tebe
...mokrý mám
tak se osude tebe ptám
jak to vše bude
co počít si mám.
Zakázaná láska bývá ze všech nejkrásnější, i když po ní nakonec zbydou právě jen ty hezké vzpomínky, asi to tak má být:-( moc pěkná pocitovka
06.04.2007 17:06:00 | grázlík
Posílám Ti do dlaně modrou léčivku, uklidní Tvé srdíčko... ale zhojit úplně ho můžeš jen Ty sama... přijetím... odpuštěním... zdravou sebeláskou... a pak zbývá jen... jít dál životem... najít si koníčky, přátele... moc Ti přeji, aby se Ti to povedlo...
A děkuji za zastavení u mně... ;-)
06.02.2007 19:49:00 | Levandule
Je to opravdu velice povedené, moc se mi to líbí... fakt krása... :-)
07.01.2007 17:15:00 | loverose91
Moc pěkné. Moc smutné. Ale věř, že se všechno obrátí a že všechno bude zas dobré.
06.01.2007 19:57:00 | Elvien