Přišla jsem z práce
ani se nepřevlékla
už 40 minut
nic neřekla
Poslouchám dokola
píseň o vlcích
jež žijí pro zabití
Občas mi ukápne slza
Jsem na tebe málo drzá?
Kéž umím zavýti!
Trápím se
tím, jak se chováš
že nevíš co říkáš
co děláš
Teď jenom číhám
dveře hlídám
až ráno se přiblížíš
Něco ti ublíží!
(jako ty mně)
Šeptám tu tmě
Vyceněné zuby
krvelačný hlad
samotná v posteli cítím chlad
A já tě ulovím!
Po zabití té chvíle
snad potom už ztratíš ..
..ztratíš buď mě
anebo chuť mě trápit.
Za blbost se miláčku
holt musí platit!
Čte se to fakt moc dobře. Představuji si , jak to recituješ. Asi je to i dost osobní....ale takové básně jsou.
19.03.2013 23:30:52 | Draconian
Pěkně se to čte a proto dávám zasloužený tip. Jo, holt všichni (chlapi) jsme takoví. A všechno v přírodě má svůj řád. Není dobro bez zla. Ale když se to přehání, tak to také není dobré. Ale ta báseň jo. *
11.02.2012 07:52:48 | CRASH