Je po období tání
zima odchází...
jarní deště provinilé
kapky jak slzy
stékají po tváři
V očích vyhaslých
duše na cáry
a mysl křičí...
Jen to srdce
naivního zrádce
u ledu držím
abych mohla spát
nechci už toužit
nechci již snít
nebo snad doufat
v ta slova:
"Mám tě rád."
Nechej mě spát
v stínech své postele
čekat na to
až mě zas svět a ty bude chtít...
Dal jsem ST, protože oproti všem básničkám o lásce, co jsem dneska četl, měla tato aspoň kulturní formu a pár dobrých obratů...:-))
24.02.2012 01:14:18 | Houda