Hledač citů

Anotace: Ve skulinách citu

Polapím plamínek z okolních sfér

plující prostorem nadčasové krásy.

Polapím do svalu rozkmitaných pér.

Nepustím, pevně ovážu jejími vlasy.

Lehounce vířivých par v jeden bod,

tak omamně soustředěných vůní.

Tak lahodně chutná ten sladký plod,

šťavnatých přeludů, co realitu půlí.

Starosti ukryté v mýdlových bublinách

v nadějných vodách nikdy nedosednou.

Tak propluji svalem a v jeho skulinách

s duhovou princeznou neposednou.

Na okvětním lístku v tůni očních víček,

svázán pevnou smyčkou dlouhých řas.

Rozkřesal a zapálil jsem knoty svíček

s princeznou snů – Našel jsi? Plamen neuhas!