Mrtvá hvězda

Anotace: Vesmír lidské duše

A v tomhle světě
kde rány se nehojí a život nekvete
v poslední životní metě
dech se vytrácí ve finální odvetě

Protože tohle je svět velký a bledý
ztracená hvězda a vesmír tak šedý
všechny barvy jsme z něj vysáli
prázdnotu z duší do sebe nasáli

Zranění koušou a svědí
jejich původci dobře to vědí
staň se královnou, byť na jeden den
ztrátu a zapomění proměníš v sen

A v pekle mrzlo až praskaly vázy
modré růže padaly, lámaly si vazy
hvězdy se třpytí jako svíce
ozáří tvoje bezbarvé líce

Svět chladu a šerosti
neobjevená hvězda smrti
před tebou se rozpadá, slzy tříśtí v krystaly
poslední co zůstane, jsou ledové křišťály

Tohle není můj svět, to jen aby jsi věděla
přesto jsi však do něj vešla, a sebrala mého anděla
všechno dobré shoří v oku ráje
sněhově bílí koně opouští své stáje

Řekl bych jí dávno před tím
v tomto umírajícím světě
jsi to poslední hodné lásky
v poslední vřelé, nemrznoucí větě

I to prosté slovo, láska sama
zemřelo a odešlo, jako divadelní drama
ze stínů aleje smrti přišla v bílé róbě touha
podřízla mi žíly a povídá: "a ouha"

Z kapek mojí chladné krve
roste první rudá růže
první květina po ledové bouři
zažehnout oheň hvězdy smrti touží