Dívka z vedlejší lavice
Dívka z vedlejší lavice
Anotace: Snil jsem o ní, chtěl ji, ale nikdy jsem ji nezískal. Co na to říct? Byl jsem tenkrát pěkný trdlo. A možná pořád jsem.
Dívka z vedlejší lavice
mě krásou svojí zaklíná,
v hlavě mi řádí vichřice,
divné vše býti začíná.
Ve vysněném prostoru
milujem se bez přestání,
tiše v klíně, na voru,
budu tě hřát do svítání.
Jezerem se snesou zvuky
o vysoké frekvenci,
sníme plody z božské ruky,
my dva, nazí milenci.
Pak promluví kruté ráno,
vysype sůl pod víčka,
a to, co nám není přáno,
rozdrtí na zrníčka.
- NAVĚKY JE ROMÁN SPÁLEN -
Nejsem schopný vydat slovo,
a tak obracíš svůj zájem
v srdce lepší, Romeovo.
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
vyčerpávající komentáře už padly pode mnou, tak se jen připojuji, že je fakticky povedená a pěkná:-)
15.03.2012 14:44:11 | kočkopes
už jsem se těšila jak ti to zkritizuju - a nijak extra nemožu! má to rytmus (jen pod víčka a na zrníčka se šprajcne)a rýmy lepší než co jsem četla naposled.. a rým slovo - Romeovo se mi líbí moc - ten závěr je povedenej celej :o)
15.03.2012 14:42:28 | hanele m.
