minun tumma taivas

Nad západem se tmí
Tmavomodrým hedvábím
Šustícím pro krásná rána

Z velkých slov zbyla jen hořká pachuť
Na jazyku
Která nezmizí stejně snadno žvýkačkové bubliny
Když je propíchneš
Ta slova nezmizí
To jen ty se nedokážeš upamatovat
Na hodiny nad ránem
Kdy maloval jsi budoucnost prstem po zdi
Ze zbytků mých slaných slz

Opakoval jsi něco o síle a mém životě
Lhal jsi bez začervenání
S hrdinným pohledem v očích
A touhou na bříšcích prstů
Kterou jsi hasil v temnotě pokoje

Svět se v klidu točil dál
I s prázdnou postelí
Zváleným povlečením
A holkou
Které na chvíli patřilo nebe