Milenci

Vějířky naděje
prohnané myslí
- dvě postavy v mlze
nejdříve zdály se cizí.

Později chytly se za ruce,
v mlze se snažily
vyslechnout své srdce.

Ještě nic neví, tak nemohou chápat
tu bolest, co bude až přijde západ.

Milenci sedící
- srdce jejich souznící
nevědí, co je čeká
- bolesti z Lásky plná řeka.

Šťastní jsou
a nevědí nic.