Jsi.
Jsi moje první
a poslední láska.
Jsi moje velká sázka
v ruletě života.
Jsi vozka,
který práská
svým bičem nad hřívami koní.
Jsi voda,
kterou nikdo nedohoní,
jsi plamen,
který všechno spaluje,
jsi slovo,
které svazuje,
jsi v dešti
zazpívaná árie.
Jsi muž,
který mě pokoří,
jsi kormidelník na moři,
který svou loď
do přístavu vede.
Jsi moje peklo,
moje nebe,
jsi moje zhouba,
moje prokletí,
pro tebe budu už jen trpěti,
jsi moje droga,
jsi můj pervitin,
bez tebe budu už jenom svůj stín,
jsi doušek vody
v suché poušti,
jsi ten,
který nic neodpouští,
a přesto
jeho ruka laská.
Jsi moje první
a poslední láska.
Jsi.
A to stačí.
Hmm - tohle se asi povedlo. Moc se mi to líbí, až na rým láska - sázka, ten tu probíhá denně a takřka celé velikonoce; a plesnivé sousloví "jsi moje nebe, jsi moje peklo" bych byla pro z básně vymáznout. Je to ale jen můj názor, o podobě básně rozhoduješ samozřejmě Ty.
Ahoj
KŠ
;-)
09.04.2012 23:46:44 | Kropydlína Škopounová