Vzpomínka na slunce
Vzpomínka na slunce
Anotace: Stýská se mi. A tak vzpomínám na sluníčko a jedno krásné odpoledne.
Ptáci křehké hlasy měli
jak děti
když se smály nám,
že nevěříme
pohádkám
(a snad nás ani neviděli)
V bázni, že strach ztratíme
pak slunce
vkvetlo v Tvoje tváře,
otisk mých rtů
do polštáře
(počká než se vrátíme)
A ptáci mokrá křídla měli
jak děti,
když šly s pláčem zpátky
my uvěřili
na pohádky
(a nic než Nás jsme neviděli)
Komentáře (7)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
jsi dobrá ve všech časovejch pásmech , koukám..
14.11.2012 22:27:40 | poeta
Ale kuš, začátky byly těžký jak to tak zpětně vidím láme se mi jazyk:D
14.11.2012 22:29:25 | Písnička...
úplně jsi mi těma dětma připomněla mou básničku. až na to, že není mile vzpomínková :)
líbí se mi hlavně třetí sloka, ale co se mi opravdu nelíbí, jsou měkká íčka u dětí - pokud to byl záměr, tak mě teda tříská do očí :D
05.04.2012 13:32:23 | Boscai
a jé... problém se stal v přepisu... Na papíře měly krásné tvrdé, ale v přepisu jsem to nějak nevychytala... Děkuju mockrát za upozornění...o:)
05.04.2012 13:48:06 | Písnička...
