Jsem anděl, kterému zlámali křídla a řekli: “Leť!“
A já letěla pomáhat lidem v nouzi.
Jsem pohádka, které nenapsali šťastný konec a řekli: „Vyčaruj úsměv!“
A já ho na tvářích dětí vykouzlila.
Jsem ruka, které sebrali cit a řekli: “Hlaď!“
A já přítele pohladila.
Jsem světluška, které ukradli její lucerničku a řekli: “Sviť!“
A já i přesto dobrým lidem na cestu svítila.
Jsi?
Ano, já jsem!
Jsem srdce, kterému neudělali vůbec nic a řekli: „Bij!“
Jenže já přestala tlouct, protože nebylo pro koho.
..jednou bude pro koho.
08.01.2013 13:43:50 | Robin Marnolli
i kdyby bylo, tak tenhle konec už zůstane té básni navždy :) Jako připomínka na toho, pro kterého byla psána a toho, jak mi změnil život.
09.01.2013 12:57:02 | Olor