Pruhovaná II

Třpytné slzy slané pěny

kreslí stíny na tváře

aby nikým nerušeny

líbat směly tělo ženy

než se vpijí v polštáře

Prostěradel bledé pláže

a v nich tone tělo mé

když mi lanem ruce sváže

správnou cestu neukáže

klesnu v ticho bezedné

V postel vrývám hladké kruhy

oba víme - pozdě je,

vrak co láká dobrodruhy

opásána pruhy duhy

bez přístavu, naděje