Anotace: Když máte věc která vám někoho připomíná...
Sbírka: Složené z papíru
Navlékla jsem korálky,
budu je moct sčítat,
až zas budu někde
bez rozumu lítat..
Každé číslo ranou krutou
udeří mě vzpomínkou,
budu mlčet, budu trpět
velkou svojí špatnotou.
Jedna dva tři,
nejsme bratři,
jen dva slepí němí lidé
žijící v čem věděli že přijde.
Navléknuté vše co zbylo
z doby kdy se krásně žilo
Stále sněží, bílá krajina,
na něj krásně se vzpomíná.