Utichám

Vodopády,
zamrzlých slz,
vyhaslá čerň jiskrných očí.
Milostných zpráv napsaných proč jí?
Žal a trudy,
ze srdce tvrz.

Dívenky rády,
bodají skrz,
živoucí tkáň cit nedoručí
tisíce let lesk rozezvučí

křišťálu řady,

hrají mi blues.

Naposledy

mnu kojný prs,

života chraň v jejím náručí.

Nedávím zpět kyselé žluči,

saji bledý,

probodlý skrz,

- otravou, životem, žalem i radostí,

utichám.