Pomalu
večerním šerem
projdu se, spolu s tvým tělem
tvou něhu
poprvé přenechám vánku
s nabitou zbraní,
u mého spánku
klouže tvůj prst
na chladné spoušti
pláče
duše se spouští
vystřel
teď konečně ve tmě
potichu šeptáš,
sveď mě
dlaně
milenky s necudnou noblesou
do pekla,
možná že odnesou
tebe nevěrná ženo
s láskou
prokleté věno
pomalu
ukrytá ve stínech
hledáš mě, víc jak dech
tak jenom předstírej
že ráda, možná mě máš
nebo to přiznej
půjde to snáz
jsem s tvou básní velmi spokojen:-). Líbí se mi a nemám ji co vytknout, jen si ji znova přečtu:-)
04.07.2012 00:14:49 | kočkopes