Máš mě rád?

Na ledové ploše
brousíš mé srdce do křišťálu
rozbij ho prosím na střepy
tajně k ránu
ať mi je nikdo neslepí...

Žiješ si v záři reflektorů
každý z nás brázdí
jiný břeh,
přes to jsme chvíli
pluli spolu
peřejí nabrat druhý dech.

Dívám se zdáli
tajně v davu
rozum mi velí zůstat stát!
Tlukotem bolestí staženého svalu,
položím otázku:
MÁŠ MĚ RÁD?