Anotace: Možná touha vnitřní k moři spěchá
výkřiky obou tvých srdcí
do noci
do prázdných pater pochopení
šeptem k rozednění
ve zpomaleném pohybu
tvých pádů
je krása skryta
v objetí sevřena
pevnost nedobita
a vysoká
je hora z našich slibů
srázy strmé
snad o pěšině
mořšký vítr ví
slaným šeptem svým
pár vět mi do skal tříští
slovo stéká
v pravdě smutku
nepění
v poslední naději
ptám se racků
mapy co v křídlech
dejte čist
nebo mým krokům
čistý list
na bílém písku ležím
sám
a příliv hladí
stezky slané
a křídla v mracích snad se ptají
vstane?
20.07.2012 22:42:10 eschi
jak mi je blízká...
20.07.2012 22:47:58 poeta
Jsem moc rád že se někdy trefím někomu do noty..
děkuji za čtení;-)
20.07.2012 22:48:47 eschi
čtu pravidelně .... a moc ráda...
20.07.2012 23:09:14 poeta
Jsem jako denní tisk :-):-):-)
20.07.2012 23:13:35 eschi
možná,že bych taky byla,ale neprošlo by mi to bohužel cenzurou :-(
20.07.2012 23:22:01 poeta
Pokud si jí děláš sama,můžeš semtam přihmouřit oko..jak se vlasně píše přimhouřit??
21.07.2012 00:11:52 eschi
to se ptáš té pravé co válčí s českým jazykem jako takovým jelikož nepocházím z čr původně :-D
20.07.2012 14:18:17 Noc17
a dávám si tě k oblíbeným..s dovolením :)
20.07.2012 14:17:12 Noc17
...kouzlo...mám moc ráda poezii která mě vtáhne..tady jsem cítila mořský příboj...chechot racků....vzpomněla si na Bacha a na létání :) ST!