Anotace: Nikdy jsem se necítila víc osaměle...
Sbírka: Ztracená v umění
City jsou mrtvé
jak váza s popelem milenky.
Tak jako slzy
nalij mi sebelítost do sklenky.
Posledním úderem srdce
všude mě obklopuje prázdnota,
svírá svou duší
básníka,
básně mu plní samota.
V slzách.
Mě se to třeba líbí, jednoduché, pár slov, ale naprosto vystihlé pocity. :)
23.07.2012 23:21:29 | Blázen Viky
první strofa je dobrá, ten zbytek- prázdnota, duše, samota- to jsou takový laciný a fakt už tisíckrát omletý nicneříkající slova
23.07.2012 04:42:36 | Nikotin
Mně kritika nevadí a nemůžu za to, že mě to napadlo zrovna takhle :-). Ale díky za komentář.
23.07.2012 22:27:03 | Philosophic Theory