vyznání

Ty jsi stín co vláčím za sebou
nerozkvetlé jaro
Sníh ve městě,
jsi labyrint
z kterého není úniku
Ty jsi splín,
dávný smích,
co v prokletí utichl
Mé,,vadí-nevadí“
co sídlí v mé duši
Mokro bez deště,
život v zániku
Jsi pták bez křídel
oceán bez vody
Věta beze slov
píseň bez hudby
Jsi cukr co nesladí,
sůl co neštípá
Jsi můj čistý hřích
sen co k ránu nepohladí,
když budík ráno pípá
Jsi most co nikam nevede
slunce za mříží
To jsi ty
přikrytý
peřinou mého poznání
A tohle ber jako mé vyznání…!:-)