Z úst mi blaženě roste

Z úst mi blaženě roste

Veď mě teď hned
kde jako med je hněď
tvých očí.

Na kolotoči se proháním
pohaním tvou slabou stránku
a položím ji na znak

Je to zázrak že moje ruce k tvým připoutány
klokotání potoka v uších máš
nevnímáš nic než toho spojení sladkost
a velkou radost.

Mám dost a ještě více
toho, že líce moje barvou hrají
když tají tvá ústa ta slova.
Chci znova se v nich utopit
slyšet vyslovit
že máš mě rád.

Kolíbat se v tvém náručí mi zaručí bleděmodrý spánek
a vánek září v záři zářijového rána
Já ve tvé peřině zamotána.

Tu nahé koleno prozradí
že halí mě jen šlahoun kapradí.
Poradí mi ústa z malin zrozená
kdy zrosená nemám hledat slova v tmách.

Z úst mi blaženě roste tvoje jméno v ozvěnách.
Autor Jiřinka Mignonka, 04.09.2012
Přečteno 770x
Tipy 2
Poslední tipující: zaba.zuzla
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Libuji si v posledních slokách a i zde je ta poslední zkrátka "nej". Líbí se mi pojetí básně a originální hraní si se slovy, za to dávám ST, i přesto, že toho září už tam na mne bylo nějak moc. :-)

04.09.2012 10:53:33 | zaba.zuzla

Děkuji:)děkuji:) ano, to září jsem naschvál naddimenzovala. (Občas takhle ujedu:D)

04.09.2012 16:19:40 | Jiřinka Mignonka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí