ořežu tužky
všechny co jsou v hrnku
aby jejich ostré hroty
již na první dotyk
pronikaly
tvým tělem srdcem dlaní
pozdě je na tvé lhaní
tvá slova křivá pokroucená
až první projde
zkušenost ta cenná
poučí
a pak na papíře všechny body
rýsují přesně tvoje svody
co jako motýl pod sklem tuší
křič si
kolem jsou jen hluší
a byli dávno
už když si se nahá
z deště zjevila
a já byl slepý
ochotný
a jak se časem ukázalo
vůl