když se vzepřel pocit

jsi ve mně
nahodilý pocit
co náhle procit
a chce ven

jen

aby mezi svými
zraněnými
nemusel se dělit
křivdám čelit
v koutě stát

chce ven
a čelem
do mých očí vpíjet vinu
ze zločinu
který se stal
už tak dávno
že všechny zmínky v kámen ryty
spolkl čas

a zapomnění krmilo se
napospas..

můj pocit v předtuše
že možna končí klidná rána
obouvá rozum
do surové vlny
a ovce která ostříhána byla
krčí se nahá
schoulená