Tak obyčejně podzimně mi chybíš
kdyby padal déšť
rozpustila bych si vlasy
aby tím spíš mi do nich pršelo
a to by připomínalo
volnost tvých prstů
když jemně taháš za uzlíky pramínků
a já ani na chvilku
neotevřela bych oči
pro krásu vděčnosti
že byl jsi tím, co mě i přes chlad hřálo.
Slova si tak zvolna plynou a přesto mají silné sdělení
záležitost povedená, dál přeji ti úspěch tobě v básnění.
Básník Martin Kristián Kudlák
17.11.2012 12:57:52 | kudlankaW